Léto je čas dovádění, a tím pádem i většího rizika úrazů u dětí. Proto jistě přijdou vhod rady zkušených maminek, které jsou zároveň sportovními lektorkami a trenérkami, a vědí, jak těmto nehodám předcházet.
Rodič je stále ve střehu
Bohužel je pravda, že většina úrazů se dětem stane právě v době, kdy poleví rodičovská pozornost. Období letních prázdnin je v tomto ohledu skutečně rizikové.
Kristýna Přibylová, maminka 3 dětí a majitelka dětských tělocvičen Monkey´s Gym, kde se cvičí podle správného psychomotorického vývoje dětí, proto rodičům vzkazuje: „Je nutné všímat si dětských sportovních aktivit a her a ohlídat, aby děti nepřeceňovaly své síly. Nechme je dělat vše, co umí, avšak sledujme je alespoň zpovzdálí a mějme na paměti, že dětský důvtip je při vymýšlení her a různých vylomenin skutečně bezmezný. Při sportování je pak důležité dbát na všechna preventivní bezpečnostní opatření – patří sem i používání reflexních vestiček, a třeba také dodržování pravidel při skákání na trampolíně (samozřejmě s ochrannou sítí), na níž by se měla ideálně pohybovat vždy pouze jedna osoba, což se zvláště na domácích trampolínách jen málokde dodržuje.“
Neexistuje sednout na kolo bez helmy
Jana Havrdová, maminka 3 dětí a prezidentka Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz, který zaštiťuje celorepublikový projekt Děti na startu, zase apeluje na rodiče, aby své děti odmala zvykali nosit ochranné pomůcky. „U nás v rodině neexistuje jít na kolo, koloběžku nebo na brusle bez helmy. Mám bohužel nezapomenutelnou osobní zkušenost, kdy se mi před pětadvaceti lety zranil bratr při nehodě na kole. Tehdy se ještě helmy běžně nenosily. Po pádu měl krvácení do mozku a doslova jsme bojovali o jeho život. Je jistě pochopitelné, že po takovém zážitku jsem v tomto směru velmi striktní – na kolo, ale ani na lyže u nás bez helmy nikdo nesmí. Vůbec si myslím, že jsme docela ostražití rodiče. V domácím prostředí už ale děti necháváme bez většího dozoru, nebezpečná místa znají a také už jsou starší a hlídají se navzájem. Jsme rádi, že je baví lítat venku po louce a po zahradě, a nějaký ten případný šrám příliš neřešíme.“
Pravidla hry
„My s manželem máme dobrou zkušenost, že dětem víceméně nic nezakazujeme. Zato striktně vysvětlujeme, za jakých podmínek se určité věci mohou dělat a zkoušet. Na těch vyřčených pravidlech ale opravdu lpíme. Příklad. Chceš zapalovat oheň? V pořádku. Zápalky jsou tvoje, ale škrtat se smí, pouze pokud je přítomna dospělá osoba. Chcete hrát na schovávanou ve skalách? Jasně, ale vymezíme si přesně hranice, kde se hraje. Chcete být sami na lodi? Není problém. Ale doplout smíte nejdále k tomu vyvrácenému stromu. Dál už ani metr – blížíte se k jezu,“ vypráví Štěpánka Štrougalová, maminka 4 dětí a majitelka plaveckého a dětského centra Baby Club Juklík, a dodává, že se jim s manželem ještě nikdy nestalo, že by děti tuto důvěru nerespektovaly.
Cíl je vždy v kopci
Rodičům a organizátorům sportovních akcí určitě přijdou vhod i další tři užitečné rady Štěpánky Štrougalové:
1. Pokud máme nějakou soutěž, končí závod vždy směrem do kopce. Pokud by byl totiž cíl směrem z prudkého kopce, soutěživost a vidina vítězství by mohly způsobit spoustu úrazů.
2. Jestliže děti chtějí překonávat nějakou překážku či skákat do vody – vždy je nutné začínat s dopomocí dospělých, kterou postupně omezujeme.
3. Při jakékoliv příležitosti zdokonalujeme děti v pádech. Louka skvěle poslouží k válení sudů či kotrmelcům, jakákoliv kláda je výzva k seskoku – vždy přitom dbáme na pokrčené nohy, případně dopad na pokrčené nohy a zároveň jištění seskoku oběma horními končetinami. Při seskoku z velkých výšek učíme děti rovnou převal přes rameno do kotoulu.
Zdroj a foto: http://www.detinastartu.cz, http://www.juklik.cz, http://www.monkeysgym.cz
